Bít, nebo nebít: Jsou fyzické tresty dobré pro výchovu dětí?

Jak děti vychovat a jak jim vymezit hranice a zajistit, aby je respektovaly? To jsou otázky, které si klade každý rodič. Způsoby, jak toho dosáhnout, jsou však odlišné. Zatímco generace našich rodičů a prarodičů zastávala pravidlo "jedna dobře mířená rána je lepší než tisíc slov", současná generace rodičů se snaží při výchově fyzických trestů vyvarovat a hledá jiné způsoby. Patří tedy pohlavky a plácnutí přes zadek do výchovy dětí? A jaký je jejich efekt?

Trest versus disciplína

Přestože se objevuje řada studií, které poukazují na negativní dopady fyzických trestů na dětský vývoj, najdou se mezi odborníky na výchovu dětí i tací, kteří plácnutí ve výchově zcela neodsuzují. Dle jejich názoru je rozdíl, zda jsou pohlavek nebo "jedna přes zadek" projevem rodičovské frustrace z neposlušného dítěte nebo jsou nástrojem pro vymezení hranic. V prvním případě je fyzický trest selhání rodiče, který si na dítěti vybil svůj vztek. Naopak v druhém případě se jedná o legitimní nástroj. Je ovšem důležité, aby dítě vědělo, za co si "ránu" vysloužilo a aby byla dána v klidu.

Zastánci fyzických trestů mezi odbornou veřejností také ale zdůrazňují, že tento způsob usměrňování dětí je účinný pouze pro děti předškolního věku, kterým podle nich není možné ještě vše rozumně vysvětlit. Naopak u starších dětí a adolescentů jsou již fyzické tresty neúčinné.

Fyzické tresty mají pouze krátkodobý účinek

Co je cílem naší výchovy z dlouhodobého hlediska? Vychovat poslušného člověka, který vždy udělá, co se mu řekne, nebo samostatně myslící bytost, která svá rozhodnutí opírá o svůj morální kompas? Troufám si tvrdit, že většina rodičů (a to i ze starší generace) by se přiklonila k druhé možnosti.

"Dát jednu přes zadek" je bezpochyby účinným nástrojem, pokud chceme okamžitou poslušnost. Krátkodobě to může fungovat (pokud dítě není bité příliš často), ale z dlouhodobého hlediska je jeho účinnost pochybná. Dítě možná přestane dělat to, co se nám jako rodičům nelíbí, ale neznamená to, že chápe důvod, proč to nemá dělat. Dítě se přestane "špatně" chovat ze strachu a ne proto, že by vnitřně souhlasilo s tím, že se něco nemá dělat.

Jak fyzické tresty ovlivňují vývoj dítěte

Jak udává prohlášení Americké psychologické asociace z února 2019 existuje řada studií, které poukazují nejen na neefektivnost fyzických trestů ve výchově, ale také na negativní dopad na samotný vývoj dítěte. Mezi ty nejzásadnější patří:

• Děti jsou agresivnější: Děti, které byli bité již v útlém věku, jsou v předškolním období vzdorovitější a agresivnější vůči svému okolí.
• Děti se nenaučí sebekontrole a klidnému řešení konfliktů: Fyzické tresty neučí děti, jak řešit konflikty klidnou cestou. Naopak děti se pak po vzoru rodičů častěji uchylují při řešení sporu se svými vrstevníky k násilí.
• Děti mají nižší sebevědomí: Pro některé děti je fyzický trest spojen s pocitem méněcennosti (obzvlášť ve spojení se slovy: "Ty jsi ale ošklivý kluk / ošklivá holka."), což vede k nižšímu sebevědomí v dospělosti.

• Je narušen samotný vztah mezi dítětem a rodičem: Dítě vidí ve svém rodiči svého ochránce a nejbližšího člověka. Proto když dítě od něj dostane "jednu výchovnou", tak nepociťuje pouze fyzickou bolest, ale také zmatek a šok ze samotné rány, což se promítá do formování jeho vztahu s rodičem.

Fyzické tresty jsou tedy z dlouhodobého hlediska nejen neúčinné, ale mají i negativní dopad na samotné dítě. Jsou ovšem také smutnou ukázkou dvojího standardu, který jako dospělí vůči dětem uplatňujeme. To, co se odsuzuje ve vztahu mezi dospělými, je naopak schvalováno vůči těm nejzranitelnějším, našim dětem.

Líbil se vám náš článek a chtěli byste dostávat upozornění na nové články? Přihlaste se k odběru, nebo nás sledujte na našem Facebooku a Instagramu.

Kdo pro vás články píše

Zajímavé čtení o výchově, vývoji a rozvoji dětí pro vás (nás) připravuje Katka. Katka je momentálně na mateřské se svou 2letou dcerou Emilkou. Úvahy o rodičovství jsou tedy jejím denním chlebem. Navíc psaní ji ohromně baví a kreativně naplňuje. Když má chvíli od rodičovských povinností, tak se ráda začte do nějaké pěkné knihy (žánr nehraje roli) nebo si oddychne při cvičení jógy.