Proč se děti vztekají a jak zvládnout jejich výbuchy vzteku

03.03.2021


Není nic horšího než na celé kolo vřeštící dítě. Snažíte se uklidnit nejen jeho, ale máte i co dělat sami se sebou, aby vám neujeli nervy. Nedej bože, aby se takováto scéna odehrála na veřejnosti před očima zvědavých a odsuzovačných přihlížejících. Chcete pochopit, proč se malé děti vztekají. A je nějaký způsob, jak tomu zabránit? To vše a mnohem víc se dozvíte v tomto článku.


Vzteklé dítě je frustrované dítě

Zkuste se na chvilku vcítit do svého dítěte. Právě jste se naučili chodit a konečně můžete objevovat svět a zkoušet nové věci. Jenže ne vždy se vaše pokusy setkají s nadšením. Podařilo se vám sundat hrnek z poličky, jenže místo pochvaly a ocenění slyšíte "ne" a "nesmíš". Frustrující, že?

Jako dospělý umíte své pocity vyjádřit a ovládat je. Děti ovšem tyto schopnosti neovládají. Svou nespokojenost a frustraci umí vyjádřit pouze jediným způsobem, který jim evoluce nadělila. Křikem a pláčem. Je třeba si uvědomit, že hystericky křičící dítě se tak nechová záměrně a není rozmazleným frackem. Pouze se snaží dát najevo, že se mu něco nelíbí, že ho něco trápí.


Věděli jste, že...

K tomu, abychom mohli zvládat plně emoce je potřeba mít vyvinutou myslící část mozku (čelní lalok) a mít ji propojenou s emoční částí mozku. Čelní lalok se vyvíjí ze všech nejdéle a jeho vývoj končí zhruba okolo 25 let života člověka. Proto mohou mít i starší děti a dospělí  problém s ovládáním svých emocí.


Jak (ne)reagovat na malého vzteklouna

Každé dítě je jiné, některé jsou klidnější, některé jsou svéhlavější. Neexistuje tedy univerzální způsob, jak zvládnout náhlý výbuch vzteku vašeho dítěte. Přesto se odborníci shodnou na několika pravidlech, jak by měli rodiče postupovat v případě výbuchu vzteku.

Buďte empatičtí. Snažte se pochopit příčinu výbuchu dítěte. Někdy může být zřejmá (nechcete mu dát sladkost před obědem), někdy může být skrytá (dítě chce podat hračku, která je mimo jeho dosah). Dejte najevo, že rozumíte, proč se zlobí ("Ano, já vím, že máš chuť na zmrzlinu."). Nejen že tím můžete pomoci dítěti uklidnit se, ale také tím přispějete k vytvoření důležitých propojení mezi logickou a emocionální částí jeho mozečku, které jsou důležité pro další ovládání emocí.

Buďte klidní. Děti v tomto věku kopírují reakce svých rodičů. Pokud tedy na křik dítěte, budete reagovat křikem. Dítě se naučí, že pokud něco chce, musí si to vykřičet. Proto je nejdůležitější zachovat klid (i když se to někdy může zdát nemožné). Pokud se ke křičícímu dítěti přidáte i vy, tak jen celou situaci zhoršíte.

Stůjte si za svým. Nepodlehněte tlaku ze strany dítěte. Vysvětlete mu, že chápete jeho křik, ale že k ničemu nepovede. ("Vím, že máš chuť na zmrzlinu, ale před obědem se zmrzlina nejí."). Pokud jednou za čas ustoupíte (koupíte mu tyčinku, jen aby přestal křičet), dítě nepochopí, že se jedná o výjimku, ale dáte mu najevo, že stačí dostatečně dlouho křičet a bude po jeho.

Obejměte ho. Pevné držení nebo objetí může u některých dětí vést ke zklidnění a pomoct jim ovládnout své emoce.



Snažte se ho rozptýlit. Pokud se začínají objevovat první známky frustrace u dítěte, snažte se odvést jeho myšlenky na něco jiného (nabídněte mu jinou věc než tu, kterou požaduje, např. plastový kelímek místo skleničky; dělejte kraviny, nabídněte mu jeho/její oblíbenou hračku). Další možností je začlenit dítě do rozhodovacího procesu (dejte mu vybrat své oblečení, když potřebujete jít ven, a dítě se nechce obléct).

Tyto kroky jsou ideální v momentě, než dítě vybuchne. Drobná rozptýlení či jednoduché otázky pomáhají aktivovat logickou část mozku, která převezme otěže dříve, než by mohlo dojít k emočnímu výbuchu.

Přeneste ho do jiného prostředí. Pokud by bylo dítě v záchvatu nebezpečné samo sobě či svému okolí, odveďte ho z místa, kde došlo k výbuchu vzteku, na nějaké klidné místo (jeho pokoj, odlehlejší místo v parku apod.) a vyčkejte s ním, až se uklidní. Nejenže budete mít jistotu, že si neublíží, ale dáte mu najevo, že jste tu pro něj, v době, kdy se cítí nejhůř.

Netrestejte. I když se to někdy může zdát jako nadlidský úkol, netrestejte děti za jejich emoční výbuch. Nejenže se dítě nezklidní, ale trest v reakci na křik dítěte, které se neumí jinak vypořádat s danou frustrací, může mít i dlouhodobé psychologické následky. Pokud je reakcí rodiče na vztekání dítěte trest, dítě si nevytvoří potřebné synopse pro to, aby umělo pracovat se svými emocemi v době frustrace. Místo toho, aby dítě v budoucnu přistupovalo k problémům asertivně, bude reagovat buď na nepříjemné situace poddajně nebo naopak výbušně.


Jak předejít výbuchům vzteku

Přestože výbuchům vzteku se nejde vždy vyhnout, existuje pár tipů, jak jejich výskyt minimalizovat.

Hlad, únava, nuda nebo přehlcenost. Stejně jako dospělí, i dítě je náchylnější k podrážděnosti, když je hladové, unavené, nudí se nebo naopak je vystaveno příliš mnoho vjemům. Pokud plánujte své pochůzky s dítětem na dobu, kdy obvykle nechodí spát a zajistěte, že je se předem nají.

Vybírejte si své bitvy. Ne vždy je nutné dítěti něco zakazovat. Vyberte si, kdy je opravdu důležité jasně vymezit hranice a kdy mu dovolíte objevovat svět pod vaším dohledem.

Učte práci s emocemi. Děti jsou schopné učit se regulovat své emoce již od 12 měsíců. Je to stejné období, kdy se rozvíjí jazykové dovednosti dítěte. Pomozte jim, jak emoce komunikovat; vysvětlete jim, že křik není způsob, jak si o něco říct; povězte jim, jak se vy sami cítíte, když se vztekají. Dítě bude v dlouhodobém horizontu schopno pochopit nejen se své emoce, ale i emoce druhých.


Kdy vyhledat lékařskou pomoc

Výbuchy vzteku se běžně objevují u dětí ve věku 1 až 4 roky. Přestože jsou výbuchy vzteku u malých dětí normální, jsou situace, kdy byste měli zpozornět. Extrémní emoční výbuchy mohou být příznakem nějakého skrytého psychologického problému. Vyhledejte odbornou pomoc, pokud:

  • jsou výbuchy častější než 5× až 10× denně
  • trvají déle než 10 minut
  • dítě je při nich agresivní vůči sobě či svému okolí

Kdo pro vás články píše

Zajímavé čtení o výchově, vývoji a rozvoji dětí pro vás (nás) připravuje Katka Martínková. Katka je momentálně na mateřské se svou 2letou dcerou Emilkou. Úvahy o rodičovství jsou tedy jejím denním chlebem. Navíc psaní ji ohromně baví a kreativně naplňuje. Když má chvíli od rodičovských povinností, tak se ráda začte do nějaké pěkné knihy (žánr nehraje roli) nebo si oddychne při cvičení jógy.